Pane, pojďme si hrát....

Sázka XIX - Not Too Late For Me?

21. května 2008 v 15:59 | Black Summer |  Sázka
Tak
Sama se divím, že jsem se do toho pustila tak brzo. Prostě u žse chci dostat do těch lepších kapitol .
Strašně, strašně moc vám děkuju za komenty, hlavně peťulce - díky moc, vážim si toho - ale když jsem to začala překládat, mělo to 7 kapitol a nečekala jsem, že se to bude vyvíjet tak pomalu jak teď .
*****************

S lehkým nádechem nejistoty jsem dalšího rána stál před Gerardovýma dveřma. V tu několikapatrovou budovu jsem se vplížil, když vycházela jedna stárnoucí žena.
V jedné ruce jsem držel gigantickou kytici ze všech různých barevnejch tulipánů, růži, karafiátů a pár chryzantém, v druhé jsem držel velký košík. Nerozhodně jsem zíral na zvonek. Bylo půl desátý, takže podle mého mínění ne příliš pozdě - spíše brzo - ale protože jsem vycházel z toho, že Gerard bude chtít svou mámu navštívit co nejdříve, vstal jsem extra tak brzo. Doba návštěv v nemocnici začínala až v půl jedný,extra sem tam zavolal a zjistil to.
S povzdechem jsem se nakonec donutil. Vážně jsem si dal práci, a jen kvůli tomu, že jsem byl tak nervózní a pociťoval lehký nádech nervozity, nechtěl jsem všechno to, co jsem včera udělal s Louisem,vyhodit.To by byla vážně škoda.
Trochu nemotorně, abych kytici nemusel pokládat na zem, jsem zmáčknul zvonek. Snad bude Gerard doma…
Napnutě jsem čekal, že se dveře trochu pohnou, a měl jsem štěstí. Sice to chvilku trvalo, ale pak se dveře trošku otevřely a Gerard vykukoval z té škvíry. Jeho vlasy byli kompletně rozcuchaný, a vůbec nevypadal na to, že by za sebou měl příjemnou noc. Což bylo pochopitelné. Asi bych taky nespal dobře, kdyby moje máma ležela v nemocnici…a to ještě s infarktem.
Gerard potřeboval chvilku, aby mě poznal.
,,Dobré ráno.'' , pozdravil jsem ho vesele. Stále jsem doufal, že teď otevře dveře. Prostě mě musí pustit dovnitř.
,,Ehm…co…co tu děláš?'', zeptal se mě. Ale ne tak odmítavě jako vždy jindy, místo toho spíš překvapeně. Asi se jeho názor na mě od včerejšku přeci jen trochu změnil k lepšímu. A proto bylo správné, že jsem teď byl tady. Nemohl jsem tuhle jakž takž pozitivní situaci nechat jen tak bez povšimnutí, místo toho jsem se musel pokoušet jí stále zlepšovat.
,,Přinesl jsem snídani. Říkal jsem si, že se ti to určitě bude hodit.'', odpověděl jsem tedy pravdivě na jeho dotaz. Zmateně opětoval Gerard můj pohled.
,,Ty…si přinesl snídani?'', zeptal se iritovaně a chvilku mu trvalo, něž zjistil, co sem myslel. Jeho výraz se změnil zase v ten starý nedůvěřivý, který jsem se vážně snažil dát pryč. ,,Je to zase nějakej trik?''
Obranně jsem zvednul ruce, lépe řečeno košík a kytky. ,,Ne. To není. Jen sem si myslel, že se asi nemáš tak dobře po té co se stalo tvé mámě, a tak sem ti prostě chtěl přinést něco k jídlu a pak tě odvézt do nemocnice.'', vysvětlil jsem mu a doufal, že i to uvěří. Přeci jen to byla pravda.
Uznal jsem, že s triky nebudu mít žádnou šanci, dostat se na Gerarda, a proto jsem se musel snažit, nejprve porazit jeho nedůvěřivost a pak ho nějak přesvědčit o mých přednostech. Sice jsem neměl tušení, jak bych to měl udělat, takže sem se soustředil na ten první krok. Zničit nedůvěřivost.
,,Opravdu. Myslím to vážně.'', dodal jsem ještě. Gerardův pohled putoval ke kytkám a pak ke košíku.
,,A k čemu sou ty kytky?'' Asi si ještě přesně vzpomínal na to, jaké to bylo, když jsem měl naposled u sebe kytky. A to nebyla moc příjemná situace, i když moje noha už byla použitelná.
,,Pro tvou mámu. Ale předtím je musíš dát do vody, jinak zdechnou. Co je, můžu teď dovnitř?'' Prosebně jsem se na něj podíval. Prostě mě musí pustit dovnitř. Včera v noci jsem se zbytečně nepostavil do kuchyně a podle Louisova návodu sám pekl housky. Byl jsem uplnej antitalent v pečení a bez Louise by se to určitě celý posralo, ale na konec jsem to přeci jen dokázal. I když některý ty housky vypadali dost postiženě, chutnaly dokonale.
Gerard chvilku váhal, pak popošel na stranu a otevřel dveře. Vážně vypadal ještě dost rozespale, a říkal jsem si, jestli sem ho probudil. Snad ne.
Bez toho že bych na to čekal, že by ještě něco řekl, vydal jsem se chodbou hledat kuchyň. Rychle jsem ji našel a postavil košík na stůl. Nerozhodně jsem stál s kyticí v ruce v kuchyni a přemýšlel jsem, v jaké z těch skříní asi bude váza. Než jsem se mohl rozhodnout, přišel Gerard a podal mi modrou skleněnou vázu.
,,V obyváku.'', vysvětlil mi když jsem se na to trochu zmateně koukal.
Kývl jsem, vzal mu ji z ruky a postavil do ní květiny, po té co jsem do ní dal trochu vody.
,,Díky.'', řekl jsem a ještě předtím jsem vzdal, vůbec se ptát sám sebe, proč jsem zase jednou děkoval. Nemělo to smysl, stejně bych to nemohl zastavit, když bych si nad tím lámal hlavu.
Hmátl jsem do košíku a vytáhl ty housky, který jsem pečlivě zabalil, a navíc všechno to, co jsem ještě opatřil. Různý pomazánky, vařený vejce a na konec ještě dvojité Espresso pro gerarda a Caramel Macchiato pro mě. Jel jsem extra do Starbucksu než jsem šel sem.
Když jsem byl hotový, sundal jsem košík ze stolu a otočil se k Gerardovi. S vykulenýma očima na mě zíral.
,,Proč…'', začal, ale dál se nedostal, protože jsem ho přerušil. ,,Sedni si. Ty housky sem pekl sám.''
Sám jsem přece nevěděl proč jsem to dělal. A zatraceně, ani se to ke mně nehodilo, naopak.
,,Ale-'', začal zase, ale prostě jsem mu vtisknul housku do ruky a složil se na jednu židli.
,,Bože, mám to teda hlad.'',řekl jsem a ignoroval ho, sám sem si vzal housku, kterou sem okamžitě rozřízl a začal si na ní dávat sýr.
Gerard se na mě ještě chvilku díval, jako kdyby viděl ducha, ale já se nenechal zmást a ukousl si kus z mé housky. Až když jsem zamumlal ,,Je to dobrý'' jeho směrem, dal se zase do pořádku a začal se taky věnovat své snídani.
Opatrně ukusoval ze své housky, jako kdyby se jí bál.
,,Neboj, neotrávil jsem to.''
,,Ehm…ne. JE to dobrý.'', odpověděl skoro trapně dotčeně, jako kdybych ho přistihl při zločinu. Opatrně jsem se na něj usmál, pak jsem se ale zase věnoval mému jídlu. Bylo to nezvyklé, usmívat se na někoho. Velmi nezvyklé. Ale ne špatné.
Mlčky jsme jedli dál, ale pak jsem to ticho už nevydržel. Sice to nebylo uplně nepříjemné ticho, ale stejně jsem se s Gerardem chtěl bavit. Kdo ví, jak často k tomu ještě budu mít příležitost.
,,Je ti líp?'' prolomil jsem ticho a pozorně jsem se na něj zadíval. Zmocnil se mě takový zvláštní neklid. Co, když mi neodpoví? Nebo řekne, že se mnou nechce mít už nic společného? A vyhodí mě? Jasně, to mohl udělat doteď, ale stejně sem se toho bál.
K mému překvapení -a podle jeho výrazu obličeje soudě i k jeho překvapení - mi gerard odpověděl.
,,Dobrý. Trochu. Jen si dělám…celkem starosti.'' , odpověděl nakonec. Říkal jsem si, proč mi odpovídal tak upřímně. Vážně k tomu neměl důvod. A zatím jsem mu neukázal moc důvodů mi důvěřovat.
Chápavě jsem kývnul. ,,To si dokážu představit. Určitě se to těžce nese.'' kdyby mi někdo řekl, že moje máma leží v nemocnici, nevím , jestli bych tomu věřil. Určitě ne tak rychle.
,,Není to zrovna jednoduchý.'' Chvilku mlčel. ,,Myslel si to předtím vážně…jako že mě odvezeš do nemocnice?'' Nadějně se na mě podíval. ,,Víš, zrovna nemám žádné auto, můj malej brácha si ho půjčil na dovolenou, a pak…''
,,Jasně, dyť jsem extra kvůli tomu přinesl ty kytky.'', skočil jsem Gerardovi do řeči už ani nevím po kolikáte tohoto dne.
Vděčně se na mě díval. ,,Díky. Víš, prostě mámu musím navštívit, a nevěděl jsem, jak jinak-''
,,To je okay. Dyť jsem to říkal.'' Chvilku jsme se na sebe prostě dívali, pak ale bohužel Gerard odvrátil pohled a zíral na svůj talíř. Malinkatou chvilku jsem si představoval, že jsem v jeho pohledu viděl zmatení, ale asi sem si to vážně jen představoval.
Namazal jsem si druhou půlku housky a ukousl kousek, mezitím co jsem o tom přemýšlel, co bych mohl říct dalšího. Pak mě přeci jen něco napadlo.
,,Ty máš mladšího bráchu?''
Gerard zase vzhlédnul. ,,Jo…Mikey. Je to vážně zlatíčko.'' Gerard se lehce pousmál, viděl jsem na něm, že svého bráchu má vážně rád.
,,je o hodně mladší než ty?'', zeptal jsem se se zájmem.
,,O tři roky. Ale to nic neznamená, skvěle si s ním rozumím.'' Vážně to vypadalo, že myšlenka na Mikeyho zlepšila Gerardovi náladu, a byl jsem rád, že sem s tím tématem začal.
,,přijde sem taky?'', zeptal jsem se, bez toho že bych nad tím přemýšlel. Během vteřiny Gerardův pohled ztmavnul a poznal jsem, že sem řekl něco špatného.
,,Nevím to.''
,,Ale..dyť musí…dyť…vaše máma…'' Zmateně jsem se na Gerarda díval.
,,Zapadl.'', byla ta jednoduchá odpověď, kterou mi dal gerard, kterou sem ale nepochopil.
,,Jak, jako zapadl?'
,,V bahně.'' Gerard si tiše povzdechnul. ,,Jel s pár kamarády stanovat a už několik dní nepřetržitě prší. Nedostanou se odtamaď, až když se zlepší počasí.''
Vyděšeně jsem poslouchal gepardovo vysvětlení. Musí přeci bejt nějaký řešení!
,,Nemůže je odtamaď někdo vytáhnout?'' zeptal jsem se nevěřícně.
Gerard zakroutil hlavou. ,,Myslím že ne. Věděli předtím, že se to může stát, možná se jim právě to líbilo. Mikey měl vždycky rád dobrodružství…přičemž bych to nepovažoval zrovna jako dobrodružství.''
Kývl jsem, a chvilku jsem přemýšlel. To je vážně hrozný. Byl jsem si jistý, že teď Gerard Mikeyho asi vážně potřebuje. Na druhou stranu…třeba to byl zrovna osud? A mohl jsem teď být něco jako náhrada? A když zjistí, že to dělám dobře, budu třeba víc než jen náhrada?
Za pokus to určitě stálo. Řekl jsem si, že budu gerarda co nejlépe podporovat. Bylo mi ho už zase líto. Teď ne kvůli jeho mámě, ale pro, že tady nebyl nikdo, kdo by se o něj staral. Ale pro to měl teď přece mě. Já se toho nepustím. Dokud mu jakž takž nezlepším náladu.
Mlčenlivě jsme vypili naše nápoje. Zamyšleně jsem položil papírový kelímek na stůl a trpělivě čekal, až bude i gerard hotov se svou snídaní. Pak jsem vstal, posbíral odpadky a vyhodil to, po té co jsem objevil koš pod dřezem. Zabalil jsem zbytek věcí - moc toho nezbylo, Gerard měl asi vážně dost hlad - a narval to zpět do košíku.
,,Pojedeme?'' Zvědavě jsem se na Gerarda díval, který jen kývnul a vstal.
Zamyšleně vzal kytky z vázy, obmotal ubrousky kolem stonku, které předtím navlhčil a pak se na mě otočil. Hluboce se nadechnul a hledal můj pohled.
,,Já…teda…děkuju.'' dostal ze sebe nakonec.
Usmál jsem se na něj. ,,to je okay. Dyť mám co napravovat.'', slyšel jsem se k mému vlastnímu udivení říkat.
Nemohl jsem se chvilku rozhodnout, jestli o tom teď mám přemýšlet, proč jsem to řekl a proč jsem - o dost horší! - to taky tak myslel, nebo jestli to mám prostě ignorovat. Jednoduše jsem se rozhodl pro to poslední. Nemělo to smysl, když už jsem to řekl. A pomalu mě to lámání hlavy a věcech, který sem nemohl změnit, začalo dost štvát.
Gerard se opatrně usmál, pak se podivně rychle otočil a opustil byt. Následoval jsem ho s košíkem v ruce, abych ho pak odvezl do nemocnice, jak jsem řekl.
************
Huaaa.
Nespoléhejte na to, že další díl bude zase tak rychle Ale budu se snažit.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Swuppie Swuppie | 21. května 2008 v 16:01 | Reagovat

Když tohle srovnám s prvním dílem skoro jako by to byla jiná story:D ten nacítěnej frank mi fakt neskutečně vadil,i když to byla sranda jako:D

je to bezvadný :D

2 Pája Pája | Web | 21. května 2008 v 16:11 | Reagovat

Frank a pekař.....to je představa..i když jako on se mi na ty ženský práce docela hodí XD....a souhlasím se Swuppie, že od začátku se ta story dost změnila. Frank byl fakt děsnej, ale mělo to i něco do sebe. (Ale jako i teď má občas ještě hustý hlášky :-D  )...no a ta poslední část : opatrně se usmál, pak se podivně rychle otočil..no Gee nacopak si myslel?! :-D :-D

3 Anett Anett | Web | 21. května 2008 v 16:34 | Reagovat

Wohow! To je hned něco jiného!

4 Dee Dee | Web | 21. května 2008 v 17:01 | Reagovat

Mi nehovor že sa tam nič nedeje...no vlastne sa tam nič nedeje, ale aj tak z toho niečo ide...a je to pekné...

Inak čo sú slovensky -housky-? h? To asi nebudú tie vtáky..?

5 peťulka peťulka | 21. května 2008 v 18:02 | Reagovat

já děkuju tobě XDD.

6 kačka kačka | 21. května 2008 v 18:19 | Reagovat

miluju to!XDjo budu spolehat že ty taky a proto to rychle přeložíš

7 tess tess | Web | 21. května 2008 v 20:03 | Reagovat

ty jo..skvělý...tak story se fakt změnila..ale je úžasný jak Black Summer zachytily ty Feeho pocity :) překládáš to úplně skvěle :)..

8 adriana adriana | 21. května 2008 v 20:24 | Reagovat

Frankie peče houskey uždibuje kousky, Gerardek mu pomáhá uždibují oba dva XD (nevím proč jsem si vzpomněla na tu říkanku XD) kéžby za chvílí uždibovali oba dva :D Hustá to story :D

Dee: nevím to jistě, ale taťka slovák, říká, že k´housky jsou žemle, bo jak, ale už mu ta slovenština trochu vypadává, tak nevím jistě jestli to není nějaká kravina XD  ale je to pečivo XD

9 Jessie Jessie | Web | 21. května 2008 v 20:41 | Reagovat

fakt super ze mit o odosiela komentare...aleeee je to dokonale...perfektne...awwwwwwww

10 penis penis | Web | 22. května 2008 v 12:55 | Reagovat

je to úžasně napsaný, fakt. těším se na další! :D

11 Saxana Saxana | Web | 22. května 2008 v 20:15 | Reagovat

Krásne. Konečne sa začali baviť :) Super !

12 JajPi JajPi | 23. května 2008 v 6:25 | Reagovat

jako krása.....newim co napsat..snad jen překládej, překládej...xD

13 Matty Matty | 24. května 2008 v 16:52 | Reagovat

Nespoléhám doufám xD

14 adriana adriana | 26. května 2008 v 17:35 | Reagovat

já vím, že je to naprd, bo tě ne neoblivní, ale já se tak moc těším na další díl :D

15 koko koko | 28. května 2008 v 22:51 | Reagovat

good

16 kačka kačka | 30. května 2008 v 21:00 | Reagovat

UMMM vim že to musí bejt fakt těžký s tou ňéééminou ale my POTŘEBUJEME dalšíXDDDDDD

17 Lena Lena | Web | 2. června 2008 v 18:07 | Reagovat

Ahojky lidičky mrkněte se prosím na můj blog zapojte se do bleskajdy nebo do soutěže o nej zpěvačku a zpěváka budu moc ráda a když tak mi tam nechte i komentík budu ráda zatím se mějte pa pa.

18 pájina pájina | 11. června 2008 v 13:18 | Reagovat

ach já už mám absťák:D

19 Turmawen Turmawen | 12. června 2008 v 21:30 | Reagovat

Já taky...:-(

20 Nancy Nancy | E-mail | 16. června 2008 v 20:02 | Reagovat

wooooow konecne neni frank takova namyslena devka

21 Elizabeth Way Elizabeth Way | Web | 18. června 2008 v 15:52 | Reagovat

Souhlasím se všema:D A omlouvám se že sem tu nebyla tak dlouho... nějak jsem na tenhle blog pozapomněla....

22 Mecki Mecki | Web | 19. června 2008 v 20:42 | Reagovat

Absťák velkej moc

23 peťulka peťulka | 20. června 2008 v 20:41 | Reagovat

každé ráno když zapnu komp se kouknu tady na tyhle stránky,jestli tady už není pokračování,když zjistím,že není,kouknu se na mail,na změny ve škole a pak to vypnu a jdu do cvokárny.dneska mě napadlo,že je to v podstatě už měsíc,co se to tady nehnulo a já ani jeden den nevynechala a pokaždé se sem koukla,protože jsem líná,přeložit si to sama a navíc na to nemám dostatek času a klidu.pak jsem si taky přečetla to,co ti sem píšeme za komentáře a zjistila,že to vlastně není nic extra,co by tě mohlo povzbudit v pokračováních,i když on se dá těžko vyjádřit obdiv jenom v písmenkách XD. no,prostě jsem si dneska uvědomila,že tě tak trošku považuju za stroj,nějakej překladač a prostě mě tak po ránu nenapadá,že jsi taky člověk co má starosti s vysvědčením nebo s plánama na prázky a akorát si pokaždý povzdychnu nebo v horším případě zanadávám.a teď mě to mrzí,konečně jsem procitla,možná to bude tím,že už je večer XDD možná teďka mělu o ničem,ale doufám,že to aspoň trošku chápeš.chtěla bych ti poděkovat,že si s tím překládáním začala a kdybych mohla a uměla,tak bych ti s tím mileráda pomohla-jenže bohužel,z té němčiny vždycky pochopím jenom hrubej význam a zbytek,ty jemný detaily,to mi uniká.a přece jenom kdybych ti mohla nějak pomoct-alias tě dokopat k pokráčku na který se všichni těšíme,tak se mi klidně ozvi XDD....myslím,že dokážu celkem chválit a jestli ti to udělá dobře,tak to klidně udělám X))

no doufám,že jsem tě neznechutila,nepohoršila nebo nějak tak a doopravdy se těším,až sem zase něco napíšeš X))

24 peťulka peťulka | 20. června 2008 v 20:42 | Reagovat

jé,chtěla jsem tam napsat ještě svůj mail,takže ti ho píšu teď: petra.dvora@seznam.cz,takže když budeš chtít,tak se klidně ozvi:))

25 Simka Simka | E-mail | 27. června 2008 v 19:43 | Reagovat

čítala som to už dávno ale zabudla som koment, tak srry x( ale prosím- dajte nám pokračovanie, lebo ej to dobrá story x)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama