Pane, pojďme si hrát....

Little Mermaid VIII.

9. května 2008 v 21:13 |  Little Mermaid
Gerardo:
Jenom jsme spolu tak leželi na posteli, jeho ruce jsme měl obmotané kolem pasu......spal. Bylo toho na něj dneska moc. Po několika minutách se mi podařilo taky usnout.

Ráno: Jindy jsem rána nenáviděl,ale osoba ležící vedle mě, mi dokázala zvednout náladu. Ležel na boku, podpíral si hlavu a díval se na mě. Pak se nahnul a políbil mě.
Frank:
Vzbudil jsem se hrozně brzo ráno a koukal na Gerarda. Vlasy mu padali do obličeje a vypadal šíleně roztomile, jak měl lehce pootevřenou pusinku. Možná tak dvě hodiny sem ležel na boku a prostě ho sledoval, občas se zavrtěl a jeho hrudník se rytmicky zvedal.
Když se probudil a usmál, nevydržel jsem to a prostě sem ho musel políbit. Okamžitě si mě přitáhnul a chvilku sme se jen tak něžně a láskyplně líbali, pak sem se odtáhl a zářivě se na něj usmál. ,,Tak…kam dnes….pudem?'' S radostí sem si uvědomil, že už sem mluvil dost dobře, a to sem toho ani moc za tu dobu co jsem člověk nenamluvil. ,,No…kam chceš ty?'' Zeptal se mě Gerard s úsměvem. Na chvíli jsem se zamyslel. Kam bych chtěl? ,,Gee….k….k moři…''
Gee:
Zvedli jsme se a vyšli směr koupelna, tam jsem mu vysvětli co a jak se používá, šel jsem mu pro oblečení. Po chvíli jsem se vrátil, Frank stál v koupelně uplně nahej, boule v mých kalhotech značně velká. Gerarde nemysli na prasárny, musel jsem se zhluboka nadechnout abych na něj neskočil. Obmotal jsem kolem něj ručník a vysvětlil jak si vyčistit zuby. Bože ty křivý zoubky, sladký. Podal jsem Frankovi oblečení. Jasně zase je mu to velký, ale teda mmm nejradši bych byl zase nahej. Ještě se nasnídat a může se jít.
Frank:
Když sme šli dolů do kuchyně, Gerard se najednou zasekl.,,Počkej tady, zlato..'' Pak pomalu sešel schody a zmizel za rohy. Čekal jsem tam a byl sem dost zvědavej co jako dělal. Pak se vrátil s úsměvem na rtech. ,,Co….to mělo …bejt?¨' Zeptal jsem se ho. GEe se jen zasmál. ,,No, jen sem kontroloval jestli je někdo doma. Není…'' Aha. On asi ti lidi, se kerejma Gerard bydlí, asi nevědí že tu sem. ,,Oni…o mě…neví?'' Gee svraštil čelo. ,,No, ví, ale né přímo…neřeš to.'', dodal, když si všiml výrazu v mé tváři.
Otevřel ledničku a začal mi dělat snídani, já mezitím seděl na stole a prohlížel si celou kuchyň. Pak Gee přišel a nasnídali jsme se. ,,Gee…pudem teda….k moři?'' Zeptal jsem se ho. ,,No…jasně…''
Gerard:
Vyšli jsme ruku v ruce do chladného rána. Frankie se zachumlal do bundy a víc se ke mě přitiskl. Pláž nebyla zas tak daleko, snažil jsem se cestu protahovat jak nejvíc se dalo, ukazoval jsem mu to co večer nebylo vidět, svojí bývalou školu, park,...Dorazili jsme na pláž, sedl jsem si na jedno z opuštěných lehátek a sledoval co bude dělat.
Frank:
Bože…po tak dlouhé době…sem zase tady.
Došel jsem uplně ke břehu a sedl si na mokrý písek. Koukal jsem před sebe. Někde tam…tam v hlubinách…tam jsou. Strašně bych za něma chtěl jít, ale moje místo je teď tady, mezi lidma.
Otočil jsem se na Gerarda, ten mě jen neutrálně pozoroval. Zvedl jsem se a sundal si boty, pak sem vstoupil do vln. Omývali mi kotníky, kalhoty už sem měl uplně mokrý ale to mi nevadilo. Najednou se mi po tvářích začali kutálet slzy a dopadaly do slané vody.
Gerard:
Přešel jsem potichu k němu, opatrně ho objal kolem pasu a hlavu si položil na jeho rameno. Políbil jsem ho na krk "Nechceš si zaplavat?"
Svlíkli jsme se do trenek a skočili do vody, na to že bylo ráno voda nebyla tak studená jak jsem předpokládal.
Jeho tvář plná radosti, ve mě vyvolávala vlnu štěstí, dojetí ale i hrdosti na to že já jsem v něm vyvolal radost. Frank byl ve vodě už zvyklej ale já, naposledy jsem se byl koupat mmmm v 17 se školou když mě donutili chodit na tělocvik do bazénu. Nikdy jsem neuměl plavat, naštěstí hloubka bazénu nebyla tak hrozná a já po dne cupital po prstíčkách a většinou se jen poflakoval u břehu, stejně to bylo i na pláži, voda po kolena mi vyhovovala, ale Frankovi má pozice asi nepřišla vyhovující.
Frank:
Bylo to úžasný.
Konečně, konečně sem byl zase v moři, chtěl sem jen plavat a plavat….
Otočil jsem se na Gerarda, stál v mělké vodě, já chtěl ale hlouběji. Běžel jsem k němu a chytl ho za ruku. ,,Poj'd, zaplavem si!'' Zašklebil se ale následoval mě.
Zase sem ho pustil a potopil se.
Sice se mi neplavalo tak dobře jako s ploutví, ale šlo to.
Vynořil jsem se na hladinu, otočil jsem se za Gerardem, stál nějak na břehu a tak skepticky koukal, já byl ale už dost daleko. Zase sem se ponořil. Pode mnou se hemžili ryby a různí jiní živočichové. Plaval jsem hlouběji a hlouběji, byl jsem skoro u dna, ale docházel mi kyslík a tak sem se nadechnul.
Gerard:
Jen jsem se tak rozhlížel, v mysli se mi vynořovali všechny ty filmy o žralocích, jen jsem čekal až se na hladině objeví ta šedočerná ploutev a spousta krve....Frankovi krve. Zatřásl jsem se.Kurva Gerarde na tohle nemysli!!! Díval jsem se na to jak se tam v dáli cachtá Frank jak malý dítě, pořád se potápěl, určitě si připadá jako by byl zpět ve svém rybím těle. Už byl ode mě asi 70m pořád se potápěl a vynořoval ale najednou nic. Frankie vynoř se, noták, začal jsem se klepat. Něco v hlavě mi říkalo že se něco stalo. Popošel jsem dál a dál blíž k místu kde jsem ho viděl naposledy, nebo kde jsem si myslel že bude, voda nepříjemně stoupala se vzdáleností břehu. Už mi hladina šplouchala u krku a já pořád dokola volal na Franka ať si nedělá srandu, že to opravdu neni vtipný, že se bojím a neumím plavat. Na hladinu několik desítek metrů ode mně něco vyplavalo, zatmělo se mi před očima. Nevěděl jsem co dělám, máchal jsem okolo sebe a tím se dostával k Frankovi blíž.
Vypadalo to, že asi omdlel nebo něco takového, začal zase mizet pod hladinou. Ne!
Musel jsem se překonat, nadechnul jsem se a ponořil jsem se do hlubin. Sice jsem nebyl nějaký světoborný plavec, ale jakž takž to šlo .Otevřel jsem víčka a sůl mě okamžitě začala štípat do očí, překonal jsem se ale a hledal v té tmě něco, co by vypadalo jako Frank.
Nekonec jsem ho přeci jen zahlédl, vznášel se ve vodě několik metrů přede mnou, nehybný. Připlaval jsem k němu, chytnul ho táhl ho na hladinu. Lapal jsem po dechu, Frankovo těžké tělo mě táhlo zase dolů, musel jsem se ale udržet na vzduchu.
Táhl jsem Frankovo bezvládné tělo zpátky ke břehu, občas jsem se na něj otočil, byl ale stále v bezvědomí.
Naštěstí sem se pak dostal ke břehu, položil jsem Franka do písku a svalil se vedle něj.
Když jsem se dostal trochu k sobě snažil jsem se trochu vzpamatovat Franka "No ták Frankie, to zvládneš, probuď se" už jsem nevěděl co bolí víc to pálení v očích? Nebo srdce. Přikláněl jsem se k té druhé možnosti, co bych dělal dál kdyby Frank už nebyl?
Trochu jsem mu zaklonil hlavu a začal ho oživovat.Trochu jsem mu zaklonil hlavu a začal mu dávat první pomoc, ještě že to do nás ve škole pořád prali dokola. "Jedna, dva, dři" říkal jsem si nahlas ,mačkal mu hrudník a přiklonil se k jeho obličeji a vehnal mu do nich vzduch. Pak najednou sebou cuknul a otevřel oči.
Frank:
Najednou sem otevřel oči. Nemohl jsem ani přemýšlet, zachvátil mě hrozný kašel, vykašlával jsem vodu. Pak sem si všimnul Gerarda, který nade mnou klečel a starostlivě na mě koukal. Když se můj kašel trochu uklidnil, zjistil jsem, že ležím na pláži v písku. ,,Gee….co…co se stalo..'' zachraptěl jsem a okamžitě sem se chytl za krk, hrozně bolelo, když jsem mluvil. ,,Ty…plaval jsi…a…topil…ses…ja tě musel vytáhnout'' odpověděl mi Gerard vyděšeným hlasem.
Zůstal jsem na něj vyděšeně koukat. Já a topit se? To přece nejde, sem mořská panna! Teda…byl. Pomalu jsem se posadil a zadíval se na moře. Zradilo mě, už mě nechtělo.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 hydrochloric acid hydrochloric acid | 10. května 2008 v 12:05 | Reagovat

kraaasa :) ...prosím dalej dalej :)

2 tess tess | Web | 10. května 2008 v 22:19 | Reagovat

skvělý! ty jo já se o něj bála...du na další díl...

3 tess tess | Web | 10. května 2008 v 23:03 | Reagovat

vuáá...takhle napínat..co se na tom sakra může pokazit? :D :D :D tohle mi nedělejte...je to úžasný..rychle pokráčko

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama