Pane, pojďme si hrát....

Little Mermaid VII

5. dubna 2008 v 9:26 | jacqueline & FraGee |  Little Mermaid
Tak děti.
Stalo se to, o čem sem doufala že se nestane. Moje milounká (kráva blbá) maminka mi dala do přijímaek zaracha na počítač. Nevim ,jak sem budu mcot chodit, ségra by máme hned řekla že sem tu byla kdyby mě tu viděla.
TAkže další díl. Nevim teda, jak to půjde dál.
Jo, FraGee, jestli si tohodle všimneš, dej to i k sobě.
A jinak všem děkuju za všechny komentáře, dycky mě donutí psát dál. Bohužel, teď FraGee neměla moc času a moc sme toho nenapsali, no a já teď budu taky pryč. Máme ještě něco v zásobě, ale nevim nevim...
21. dubna mi držte palce; pokud chcete abych ještě psala, když ty přijímačky neudělám, matka mě zabije.
No a teď se hezky bavte...

Gerard:
Po cestě autobusem ještě zbývalo pár desítek metrů k nám domů. Vedl jsem si Franka za ruku jako by sme už kdoví jak dlouho spolu chodili. Občas se zastavil a pozoroval zahrady sousedů, značky, prozkoumával, křoví do kterého vběhla veverka, všechny tyhle věci ho naprosto fascinovali. Vzpomněl jsem si hned na článek o Mormonských věřících kteří odmítají současný moderní způsob žití a sami žijí v jednoduchých stavbách, jezdí v kočárech, chovají krávy a jiná zvířata. A když občas zamíří (ti mladší, kteří se chtějí podívat do světa ) do velkoměsta, jsou fascinováni pohledem na eskalátory, výtahy a mrakodrapy. Tak se asi cítil i on.
Frank:
Zase sem zakopl a pevně sem se chytl Gerarda. Zase jednou mě podržel. Zadíval jsem se do těch jeho očí, viděl sem v nich víc než kdy jindy, teď v nich bylo štěstí, láska a mnoho jiných pocitů. Ze všech věcí, které jsem tady měl možnost zahlédnout, byl Gerard a jeho oči ty nejkrásnější.
Nakonec jsme přeci jen došli, v mém případě doplazily, k nějakému domu. Gerard se na mě skepticky podíval a těkal pohledem na osvícené okno a pak zas na mě. Jen sem tázavě pozvedl obočí a pevně ho chytl za ruku.
Gerard:
Už sme tady, nejradši bych ještě obešel blok, no nic Franka už asi muséj bolet nohy a musí bejt pěkně unavenej. Otevřel jsem branku, Frank šel poslušně za mnou.....už jsem natahoval ruku s ke klice, když v tu chvíli otevřel Mikey. Trochu viděšeně koukal na Franka, asi si ho pamatoval a utekl do pokoje, jakoby mu měl Frankie něco udělat. Opatrně jsem zavřel dveře, rodiče o nás nemusí vidět. A pokračoval po schodech nahoru do pokoje.
Frank:
Zůstal jsem stát u schodů. Nedal jsem ani ten první, jak se mám jako dostat nahoru?
Otočil jsem se a všiml si toho malýho kluka, zíral na mě s otevřenou pusou a udržoval ode mě úctihodnou vzdálenost. Pak sem se zas otočil a koukal nahoru. Gerard se zastavil nahoře a podíval se za sebe, trochu udiveně mě zkoumal, jak tam stojim dole. Najednou se usmál..,,Bože já sem debil….'' Seběhl zase ke mně dolů. ,,Chceš pomoct viď?'' Jen sem kývl. Chytnul mě za bok a pomalu nesl nahoru. Najedno use zastavil. ,,Myslím, že takhle to bude rychlejší.'' Vzal mě do náruče a nesl nahoru. Trochu skepticky sem ho pozoroval, on se jen usmál a když sme došli nahoru, furt mě nepouštěl, nesl mě do svého pokoje a až tam mě posadil na postel.
Gerard:
Došel jsem do koupelny pro ručník, Frankie byl ještě trochu mokrej a tam prostě nebyl čas na usušení se. Přešel jsem k němu a začal mu svlékat provlhlý oblečení, svym způsobem mě to i vzrušovalo, jediný co jsem mu nechal byli boxerky. Chudák se klepal zimou. Přehodil jsem přes něj ručník a začal ho sušit, myslim že mu to bylo trochu příjemný. Nevydržel jsem to a začal mu rukou přejíždět po holé kůži.
Frankos:
Instinktivně sem se k němu ještě víc přitulil, na místech, kterých se Gerard dotkl, se začala tvořit lehká husí kůže. Furt sem se na něj koukal, on mi pohled opětoval, a lehce se usmál. Pak se nahl a políbil mě. Polibek jsem mu opětoval. Gerard polibek proměňoval stále v naléhavější a naléhavější, jeho jazyk žádal o vstup do mé pusy, pustil jsem ho.
Už mě dávno nesušil, což vlastně bylo účelem, ale ručník odhodil někam na stran a hladil mě po hrudníku, lehl jsem si a on na mě. Když jsem ho pak začal hladit na zádech, vzdychl mi lehce do úst a já cítil, že se u něj něco začíná probouzet k životu.
Gerard:
Nalehl jsem na něj, v kalhotech těsno, začal jsem si svlíkat triko, s tím mi Frankie pomohl ale když přišlo na kalhoty tak to už sdílnej nebyl, musel jsem si pomoct sám.
Frank:
Když už na mě Gerard ležel jen v treflích, začal jsem být trochu nervózní…přeci jen…ještě nikdy sem s nikým nic neměl…ano, miloval jsem ho, ale zas tak rychle.
Ale jeho ruce byli neodbytné, hladily mě po bouli v mých trenclích a pak se na mě tak hrozně nadrženě podíval. ,,Frankie…'' Chtěl jsem něco říct, ale jen sem uhl pohledem.
Gerard:
Hladil jsem ho kdekoliv po těle, přejížděl mu po zadku, tom nádhernym mini pevnym zadečku a trochu zmáčkl, vzdechl. pak jsem směřoval na hruď, cucal mu bradavky, a dál níž (rukou) na podbřišek a níž, dostal jsem se mu pod boxerky. "Frankie.." hrozně jsem ho chtěl, ale on odvrátil hlavu. "Co se děje?" nejdřív mi pomáhá a nakonec nic?
Frankie:
Oh…todle…
Strašně se mi to líbilo ale strach byl přeci jen větší. Přestával jsem spolupracovat, moje ruce na jeho zádech prostě jen tak leželi. On se na mě díval s takovym smutnym pohledem, je mi to jasný, chce mě, já jeho taky, ale prostě….bojím se.
Jak mu to mám ale sakra říct? S mýma řečnickýma schopnostma? Fajn, měl bych začít nějak inteligentně....,,J….'' Hej tak to je pokrok, něco sem řekl. Kousal jsem se do rtu a sledoval jeho reakci. Jen nechápavě pokrčil rameny a zase mě hladil pod trenkami. Vzdychl jsem a on se usmál, asi si myslel že může dál.
Gerard:
Vzdychl a tak jsem pokračoval, vůbec by mě nenapadlo že to ještě nechce. Hrozně mě rajcoval, stahoval jsem mu prádlo níž, až jsem si mohl prohlídnout celého malého Frankieho, rukama z mích zad přesunul a tím jeho přítele zakryl. "Nestyď se" snažil jsem se ho uklidnit.
Frank:
Ne. To nemůžu…já se tak bojím.
Zas se na mě díval tím jeho pohledem. Byl šíleně nadrženej, jak mu mám vysvětlit že nic nebude? A co když….co když se pak naštve a opustí mě a nechá mě samotného ve světě ve kterém se vůbec nevyznám? ,,Frankie…'' Zašeptal blízko mého ucha, takovym tim nejvíc sexistickym hlasem, uplně mi přejel mráz po zádech. ,,Mm?'' ,,Frankie, chci tě…..''
Gerard:
Po těch 3 slovech se uplně zatřásl, a trochu mě odstrčil. Jasný znamení že to nechce, nasral jsem se a odešel do koupelny. Čekal jsem tak dlouho, nechal jsem se kvůli němu znásilnit a když už ho mám tak mě odmítne. "Kurva!" zanadával jsem, nebyl jsem ani tak nasranej na něj jako na sebe, jsem idiot......po čase mi to začlo docházet......je na něj asi brzo. Zamyšleně jsem prohlížel kachličky a seděl na zemi zády ke dvěřím. Otevřeli se a já jenom ucítil jak mě obejmul.
Frank:
Tak to sem posral. Ale totálně.
Okamžitě se zvedl odešel do koupelny. Já…doufal jsem že to pochopí. Ale teď, teď je asi hrozně nasranej. Nějak sem vůbec nevěděl, co mám dělat, nakonec sem vstal, natáhl si trenky a pomalu se potácel ke dveřím do koupelny, po chvilce váhání jsem je otevřel a okamžitě sem ho obejmul. Položil mi ruce na boky, to bylo aspoň znamení, že už není tak naštvanej. Políbil jsem ho lehce na krk a pak sem se odtáhl a koukal na zem. Pohladil mě po paži. ,,Franku, promiň…já…nějak mě nenapadlo, že to na tebe může bejt nějak až moc brzo…'' Jen se pokrčil rameny a snažil se mu odpovědět, že to je dobrý. Nějak z toho vyšlo něco jako ,,E…o…j…brý….'' Jen nadzvedl obočí a pak se usmál. Taky sem se nervózně zahuhňal, pak mi položil Gerard ruku kolem ramen s tím, že to mluvení asi někdy budem muset nacvičovat.
Gerard:
Zvedl jsem se a pomohl na nohy i jemu, ještě se trochu potácel, pomohl jsem mu dostat se do postele a nechal jsem ho samotného. Musí mít hlad a žízeň, už je to docela dlouho co dostal najíst. Oblíkl jsem se a šel dolu. Vešel jsem do kuchyně, zrovna když mamka chovala Mikeyho "Co je?" pobaveně jsem se usmál. "Mikey říkal že prej máš v pokoji obludu" to už jsem nevydržel a začal se smát pak jsem zvážněl "není obluda, ale......" připravoval jsem nějaký občerstvení a pokusil se odejít "ale?" zeptala se. "přítel" rychle jsem to dořekl a utíkal nahoru.
Frankie:
Seděl jsem na posteli a s úsměvem na tváři čekal na Geeho. Za chvilku přišel i s tácem jídla, sedl si vedle mě a usmál se na mě. Zvědavě sem se mu koukal přes rameno na jídlo, který sem nikdy neviděl. Usmál se a začal mi vyjmenoval všechno co tam bylo. Hm...hrozno, jahody a nějaký další ovoce. Začal mě krmit a já se mu spokojeně opřel o rameno, pak se otočil a dal mi lehounkou pusu. Taky začal jíst. ,,Hele, Frankie, jaký to vůbec je v moři? Jaký to je, nemít nohy?''
Gerard:
"Je vás víc?" hrozně mě to zajímalo, ale na jednu stranu jsem se bál že bude chtít zpět ke svejm. Co když ví jak to kouzlo zrušit? Žralo mě to. Neodpovídal jen se zakoukal do rohu, myšlenky a vzpomínky se mu míhali před očima. Ve chvíli kdy mu začli téct slzy jsem litoval že se ho na něco takového ptám.
Frank:
Setřel jsem si slzy a kývl jsem.
Jo…je nás hodně…ale já už se nim nikdy nemůžu vrátit, nikdy by mě nepřijali….
Gerard mě obejmul. ,,Promiň…'' ,,Do….dobrý..'' Zaškřehotal jsem mu do ucha, ale přeci jen mě to trochu povzbudilo, teď už šlo rozumět co řikám. ,,A…můžeš se k nim vrátit?'', zeptal se mě s trochou úzkosti v hlase. ,,Ne….'' ,,Proč ne?'' ,,Oni…'', mluvil jsem hrozně pomalu, snažil jsem se aby bylo každé slovo jakž takž srozumitelné. ,,Jak……před 3……rokama….mě……chytli…..a……už….'' ,,Už se k nim nemůžeš vrátit?'', dořekl za mě Gerard. Jen sem kývl. ,,to je mi líto…musí být hrozný když se najednou ocitneš v uplně cizim světě a nemůžeš se vrátit k sví rodině, přátelům…'' Jen sem zavřel oči a snažil si vzpomenout jaký to dřív bylo. Bohužel, vzpomínky se ztráceli a já se ještě víc přitiskl k Gerardovi. Pohladil mě po vlasech a dal mi pusu do vlasu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 adriana adriana | 5. dubna 2008 v 9:42 | Reagovat

užas

2 Anett Anett | Web | 5. dubna 2008 v 11:07 | Reagovat

no božínku chudinka naše malinká. jéé

3 Pansy Pansy | 5. dubna 2008 v 11:22 | Reagovat

jeeeeeeeeeeeeeeeeej boze to je taak kraaasne

4 tess tess | Web | 5. dubna 2008 v 19:08 | Reagovat

juuuuuuuuuuj :) to je hezkéé...a určitě ti budu držet palece!! ty to určitě udělááš :)

5 Pája Pája | Web | 5. dubna 2008 v 21:47 | Reagovat

to je tak roztomilé :-)

6 Rafivie.. Rafivie.. | Web | 6. dubna 2008 v 0:47 | Reagovat

Je to nádherný...dál..:)

7 CuCumber CuCumber | Web | 6. dubna 2008 v 16:14 | Reagovat

cute...amazing! xD ♥

jako,co na to říct(napsat)? snad jen...♂♂

8 Niwy Niwy | Web | 6. dubna 2008 v 18:46 | Reagovat

aaaaaaaaaaaaaaw čo sa stalo, že sa nesmejem? teda ehm pri tých schodoch som sa smiala, akože taká divná predstava pred pár dňami som totiž pozerala jak utopit doktora mráčka (A) ehm ale no dobre tak sa smejem kua už ma to sere :D:D:D:D

dobre ale ja to krásne, len tolko som chcela :)

9 Anique Anique | Web | 6. dubna 2008 v 21:20 | Reagovat

nádhera...chudinka malinká,ale myslím,že s geem mu bude líp:)

10 lilly lilly | 12. dubna 2008 v 20:19 | Reagovat

prosim pokrackooo

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama