Pane, pojďme si hrát....

Thanks, Katy

25. prosince 2007 v 17:59 | jacqueline |  Thanks, Katy
Tak tendle příběh je pro LadyOfSorrow...psala sem ho 3 dny a pak už mě to fakt nebavilo a konec sem trochu sekla...
Jo a nečetla sem to po sobě takže sotrry za překlepy
Tak si to užijte...
Chladný mořský vánek si pohrával s mímy vlasy. Prsty na nohou se mi při každém doteku se zemí zabořovaly do vlhkého písku, zavlažovaným každou chvíli přicházející vlnou. Ranní červencové floridské Slunce ohřívalo vodu na příjemnou teplotu.

Bežel jsem po pláži. Takto sem začínal každý svůj den. Vstal jsem v 6 ráno a vydal se na pláž. Možná si myslíte, že sem divnej když vstávám tak brzo, ale dycky sem miloval koukat se na Slunce, jak vychází nad oceánem.
Běžel jsem stále dál, myšlenkám jsem nechal volný průběh. Pak sem se podíval na hodinky a zjsitil jsem, že bych se už měl vrátit. Tak sem se otočil a běžel zpátky ke svému domovu.
Doma jsem byl brzo. Bydlel jsem v domku na pláži, postaveném z bílích cihel a krásným výhledem na moře. Otevřel jsem branku a vešel na zahradu. Prošel jsem kolem květinových záhonů a pak vešel do domu. V kuchyni jsem nechal vařit vodu na kafe. Pak jsem šel po schodech nahoru a otevřel první dveře. V postely leželi tmavovlasá žena. Moje žena. Linda. Přešel jsem k postely a díval se, jak spí. Za chvilku bude půl osmí a bude vstávat, aby mi pomohla se snídaní a aby vzbudila naší dcerku Katy.. Jsou jí 4 roky. Odešel jsem z ložnice a vešel do pokojíčku Katy. Ležela na svý postýlce a spinkala. Tiskla k sobě svého plyšového medvídka Freddyho, dostala ho k minulím Vánocům. Její dlouhé blonďaté vlásky hezky ladily se světlemodrým povlečením. Sedl sem si na kraj postele a díval se na svou dceru. Miluju jí. Je moje všechno. Pohladil jsem jí po tváři a pak zase potichu opustil místnost. V kuchyni sem udělal snídani pro celou mojí rodinku. Pak sem uslyšel budík - Linda vstáva. Podle kroků , které jsem slyšel, jsem usoudil že budí Katy. Asi po 5 minutách sešly obě v nočních košilích do kuchyně. Katy se na mě široce usmívala: ,,Dobré ráno tatínku'' ,,Dobré zlatíčko.'' Vzal jsem jí do náruče a posadil na kuchyňskou linku. Vzla si s talířku mrkev a spokojeně jí jedla. ,,Dobré ráno Lindo.'' Linda se otočila a taky se na mě usmála a pozdravila mě. Pak si sedla ke stolu a začala jíst, na židli sem posadil Katy a pak sem si sed taky. Jako každé jiné ráno. Po snídani sem šel do koupelny mezitím co Linda uklízela a Katy pila svoje kakao.
Byl jsem hotový, převlíkl jsem se a pak šel zase dolů. Políbil jsem Lindu na tvář, popřáli jsme si navzájem příjemný den a pak sem se rozloučil s mojí malou Katy.
Vyšel jsem na zahradu a šel sem do garáže. Pak sem nased do aut a jel do práce. Sem právník. Né nějak veleúspěšný, ale stačí to. V kanceláři na mě čekal obvyklí štos papírů.
Pak jsem měl polední přestávku…pak sem zase pracoval a pak sem jel domů. Doma jsem se přivítal zase s manželkou a dcerkou, večeřeli jsme, pak sem Katy umyl a uložil a poté sem se koukal s Lindou na televizi. Byla hrozně unavená, měla hlavu opřenou o moje rameno a pak usnula. Vzal jsem jí do náruče a odnesl do ložnice. Pak sem šel spát i já.
Tak takhle vypadá každý můj den. Mám rád svůj srovnaný život. Je mi teprve 24 a už mám rodinu i dobré pracovní místo. Někomu by mohlo přijít že mám nudný život. Je to možný, mě to ale každopádně vyhovuje.
Další ráno bylo stejné. Přesto že byla sobota. Změna byla v tom, že Linda a Katy vstávaly až v 9. Celé dopoledne chystala Linda oběd. Né že by jí to tak bavilo, ale dnes příjde na návštěvu můj bratr.
Bylo už asi 1 odpoledne, když někdo zazvonil. Katy začala radostně vykřikovat, že už je tůů-ůů. Linda se oprášila a napomenula Katy, ať se sklidní. Já šel otevřít.
Přede dveřmi stál menší, černovlasý muž. Usmíval se na mě. Obejmul jsem ho: ,,Ahoj Gerarde…sem rád, že tě vidim…to už je zatraceně dlouho co si tu byl naposled.'' Usmál se a odhalil sé malinké zoubky. ,,Čau Mikey…jojo, stejskalo semi po tobě bráško…to víš, jako tvůj starší brácha o tebe mám strach.'' Zasmál jsem se a odvedl ho dovnitř.
Katy k němu přiběhla rychlostí blesku: ,,Strejdo Žee, strejdo Žee…'' Vzal jí do náruče a zatočil s ní. Smála se na celé kolo. Pak jí vrátil na zem a přivítal se s Lindou. Taky ho má ráda.
Gerard je můj o 3 roky starší bratr. V dětství sme byli skoro pořád spolu, váže nás stále velmi silné pouto. On ale žije v New Jersey, tam sme se narodili. Nemá dítě, ani manželku. Nedávno se rozešel ze svou přítelkyní. Je to ale velmi pozitivní a optimistický člověk. Má furt dobrou náladu a s radostí ji předává na své okolí.
Obědavli jsme a pak sme se šli všichni 4 projít po městě. Vrátili jsme se až večer, uložili Katy do postýlky a Linda šla taky spát. Chudák je už hrozně vyřízená z věčného poskakování kolem Katy. Rád bych jí pomohl, ale musím se starat o peníze. Gerard pak šel spát do svého pokoje pro hosty a já sem se pak uložil ke spánku taky.
Ráno jsem se vzbudil ve svůj obvyklí čas a sešel po schodech dolů. Překvapilo mě, že Gerard seděl na pohovce ve volném triku a pohodlných kalhotách na běhání. Usmál se na mě: ,,No dobré ráno Mikey, Linda se včera zmínila že chodíš každé ráno běhat tak se chci zeptat, jestli nemůžu jít s tebou.'' Potěšil mě. Samozřejmě, že se mnou mohl jít běhat.
Vyběhli jsme se zahrady na pláž a mlčeli. Pak se Gerard rozkecal. Mluvili jsme o všem, o jeho práci, o tom, jak se má mamka ( bydlí nedaleko od něj ) a tak dále. Pak sme zas na chvilku mlčeli. Koukal jsem se po pláži a dost mě překvapilo, když sem v dálce viděl postavu, sedící na zemi a dívající se na východ Slunce.
Upozornil jsem na ní Gerarda, ten ale jen pokrčil rameny, ale chápal moje překvapení z vidění někoho tady v 6 ráno. Pomalu jsme se přibližovali k postavě. Asi nás uslyšela, obrátila k nám tvář.
Byl to kluk. Nemohl jsem přesně odhadnou věk, mohlo mu být 18 i 25. Měl na hlavě černou kapucu, vykukovaly z ní však pramínky černých vlasů. Vypadalo to, že je mu všechno uplně jedno. Proběhli jsme kolem něj a on na nás upřel své velké hnědozelené oči. Koukal jsem se před sebe, ale Gerard se koukal na něj. Pak sme ho nechali za sebou. Když sme se pak vraceli, už tam nebyl. Zbyli tam jen stopy v písku.

Tajemná postava alias Frank

Bože. Snad to ani nemůže bejt horší. Všechno se hroutí.
Vyhodili mě z práce. Prostě neměli dostatek financí na placení všech zaměstnanců. Stejně stála ta práce za hovno.
Pohádal jsem se se svoji holkou. Teda nepohádal. Rozešl. Už 3 měsíce mě ta kurva podvádí s jinym.
A navíc měl můj nejlepší kámoš nehodu a umřel. Už to sou asi měsíc…ale prostě je toho na mě moc.
Celou noc sem seděl v baru a snažil se zničit můj smutek nadbytkem alkoholu. Jako vždy- nepomohlo to.
K ránu sem se vypotácel na pláž a tam sem si sedl a koukal do tmy Pomalu jsem střízlivěl. Seděl sem tam až do svítání. Zrovna vycházelo Slunce. Najednou sem uslyšel nějaké hlasy. Otočil jsem se tím směrem, odkud přicházely, a uviděl dvě běžící postavy. Když přiběhli blíž, zjistil jsem, že to sou dva muži. Díval jsem se na ně a jeden, ten s brýlemi mě celkem ignoroval ale ten druhý, menší postavy se na mě díval. Jeho černé vlasy mu padaly do obličeje a díval se na mě hlubokýma, hnědýma očima. Nevím co, ale něco mě na těch očích uplně uchvátilo.
Vstal jsem a pomalu se vracel domů. Bydlel jsem sám v malinkatym bungalow nedaleko pláže. U všech oken jsem měl zatažené žalužie. V koupelně sem ze sebe sundal oblečení a vlez do sprchy. Studená sprcha mi teď může bejt jedině prospěšná. Když už mi byla vážně zima, vylezl sem a převlíkl se do normálního oblečení. Udělal jsem si kafe a pak sem trochu uklidil byt, vypadalo to tady jako po výbuchu atomovky.
Po obědě sem se rozhodl, že půjdu do města. Trochu sem si ''upravil'' vlasy, udělal sem si linky na oči ( člověk nikdy neví ) a oblík si moje oblíbený triko.
Neměl sem cíl, prostě sem jen bloudil po městečku a koukal. Pak sem došel do parku. Bylo tady hodně spokojených rodin s dětma, některý maminky byla hrozně mladý. Ty jo. Nedokážu si představit že bych měl dítě. Myslim, že to dítě by bylo docela chudák. Vzhledem k tomu, že teď nemám žádnou přítelkyni, dítě nehrozí. Já moc na vztahy na jednu noc nejsem.
Taky sem přemýšlel o mé celkové situaci. Jo…hrozná. Bez peněz, sám, bez nejlepšího kámoše…proč?
Pohledem sem zase bloudil po parku.
Zaujala mě tam jedna holčička. Né že bych byl pedofil, ale byla ze všech nejhlasitější, nejveselejší a nejhyperaktivnější. Běhala tam dokola a smála se. Pak doběhla k jedné laviččce k nějakýmu chlápkovi. Asi její táta. On zvedl hlavu a podíval se přec celý park i mím směrem. Byl to ten chlápek z pláže. Chvilku se na mě díval a pak se věnoval tý holčičce. Ta pak zase odběhla. Pak běžela kolem mě a zastavila se. Koukala na mě velkejma modrejma očima a furt se usmívala. Musel sem se na ní taky usmát. Furt na mě koukala a tak přešlapovala na místě. Jakoby čekala, co udělám. Já sem na ní mrkl. Začala se zase smát ( pro změnu ). Pak se ke mně přiblížila. Asi sem jí byl vážně sympatickej. Pak si sedla na bobek a nějakým klacíkem začala kreslit do štěrku. Vypadalo to jako domeček. Se zájmem sem jí sledoval a pak asi dokreslila, protože se postavila, zazubila se, ukázala na obrázek s komentářem: ,,Domecek''. Musel sem se zase usmát. Byla prostě hrozně roztomilá. Jako já to s dětma fakt neumim, ale z jejího pohledu šlo vyčíst že čeká na mou pochvalu. A tak sem jí to pochválil, takový to vážně se ti to povedlo atd. Vypadala nadmíru spokojeně a tak začala vytvářet další kresbu, tentokrát to vypadalo jako nějaká kytka. A taky že jo. Zase na ní ukázala s komentářem ,,Kyticka'' a zase sem jí to pochválil. Né že by to byla největší zábava na světě,ale nechtěl sem jí zklamat a odejít. Poté, co namalovala sluníčko, přišla ke mne a podívala se na mě velmi vážně. Vtiskla mi ten klacek do dlaně se slovy: ,,Tak a teď naklesli něco ty.'' Zase sem se na ní usmál. ,,No a co bych měl nakreslit?'' ,,Ptáčka'' ,,Toho já neumim.'' ,,Jojo.'' Rezignovaně sem se pustil do díla. Náhodou to nebylo tak špatný. Ona z toho byla uplně nadšená. A pak mi přísně nakázala, ať počkám. Sedl sem si zase na moji lavičku a teda sem čekal. Ona bežela k tomu svýmu tatínkovi. Poskakovala kolem něj a pak ho vzala za ruku. Poslušně šel za ní a ona ho dovedla až ke mne. ,,Koukni, co namaloval!'' Rozmáchla ruce a ukázala na moji kresbu. On se na to podíval a ona pak pokračovala: ,,A to sem kleslila jáááá…'' Popisovala mu každý svůj výtvor a on jí to chválil. Pak si sedla vedle mě na lavičku. Jo - stydlivá vážně nebyla. Pak se ten chlap obrátil na mě: ,,Eh, doufám že vás Katy neobtěžuje…'' ,,Nene, ona je skvělá. To je vaše dcera?'' ,,Ne, bráchy. Ehm…vy ste ten dnes ráno z pláže ne?''
Wow. On si mě pamatoval. ,,Ehm jo, to sem já.'' ,,No tak ten kterej bežel vedle mě, to je můj brácha a její táta.'' Pak se podíval na zem. Asi si myslel, že toho řekl až moc. Naštěstí zasáhla Katy: ,,Strejdooo….nemůžu si s ním hrát?'' Ten se na mě omluvně podíval ať opovím sám. ,,Hm…jasně že můžeš!'' Její strýc se na mě vděčně podíval. Katy mě vzala za ruku a táhla k houpačkám. Vysadil jsem jí na jednu a začal jí houpat. Zase se tlemila. Ten stejdaaaa přišel k nám a opřel se o sloupek od houpačky: ,,Já sem Gerard…fakt děkuju za to co tady děláte…'' ,,Já sem Frank. Dělám to rád. Katy je taková veselá.'' Gerard se usmál: ,,Jo je…to máme v rodině.'' ,,Takže ste taková rodina pozitivů jo?'' ,,No jasně.'' ,,Nikdy sem vás tu neviděl.'' ,,No já sem tu u bráchy na návštěvu.'' Aha. Tím to bude. ,, Aha…'' Řeč vázla. Po nějaké chvíli se Gerard podíval na hodinky: ,,Hm, tak mi už musíme jít. Tak e mějte. Naschle…Katy, už musíme jít!'' ,,Naschle…ahoj Katy…'' ,,Ahoj strejdo Franku, budeš tu zejtra?'' ,,Ehm…'' Podívala se na mě takovým prosebnym pohledem. ,,Eh jo budu tady.''
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 sweetsky sweetsky | 26. prosince 2007 v 10:25 | Reagovat

jéé to je krásný

2 Dark_Eye Dark_Eye | Web | 25. ledna 2008 v 21:04 | Reagovat

úplně skvělej začátek!!!!

3 LadyOfSorrow LadyOfSorrow | Web | 18. července 2008 v 10:37 | Reagovat

Hehe, tady má někdo stejnou přezdívku jako já... xD xD Tohle je skvělá storka... du číst okamžitě dál..=)

4 jane iero jane iero | E-mail | 27. června 2009 v 13:00 | Reagovat

to je upa krásný obdiv tomu kdo to psal

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama