Pane, pojďme si hrát....

Vacances

4. listopadu 2007 v 12:43 |  Vacances
,,Omlouváme se, ale let číslo F3601 New York-Paříž bude z důvodu špatného počasí spožděn o 2 hodiny.'' Skvělí. Takže tady budu tvrdnout další hodiny. Rozhlídl sem se po letištní hale. Bylo tu poloprázdno. No, bylo 2 hodiny ráno a vtento čas moc lidí neodlétá. Uvědomil jsem si, že tu nejsou žádné ženy. Vzpoměl jsem si na Jamiu. Už my chybí. Včera jsme spolu oslavili mé 27. narozeniny. Krásná oslava. Jen my dva. Narozeniny mám vlastně dnes, 31.října. Halloween. Jako malý sem tento svátek miloval nejen kvůli tomu, že sem měl narozeniny.

Teď ho slavím v letištní hale. Velmi záživné. Hmm….myšlenkami jsem se zase dostal k Jam. Co asi dělá? Aa spí. Ona by spala pořád. Ale já sem ten z nás dvou co trpí chronickým vyčerpáním. Taky bych docela spal. Ale jako debil tady sedim a čekám na letadlo který mě odveze do Paříže. Služební cesta. Du tam na jedno jednání, stejně tam musim bejt 14 dní. Neumim ani slovo francouzsky. Ale Paříž mě docela láká. Aaa, fakt bych se docela rád vyspal. Ne, nemůžeš, uletělo by ti letadlo. Kouknul jsem na hodinky. Ta ručička se zatím posunula vážně jen o pět minut. Já to tady nepřežiju. Vstal jsem a šel na záchody. Stoupnul si k umyvadlu a opláchl si obličej. Trochu mě to probudilo. Podíval jsem se na svůj odraz v zrcadle. Měl sem docela výrazný kruhy pod očima. Šel sem si zase sednout.
,,Eh, promiňte že vás ruším, ale počítám že letíte do Paříže, letadlo za chvíli odlítá.'' Nade mnou stál nějakej chlap. Měl delší černý vlasy a hnědý oči. Doprdele, já sem usnul. ,,Jee, děkuju moc…uhm, letím do Paříže'' Ten chlap už odcházel. Následoval jsem ho a v letadle sem si sed k oknu a zase zavřek oči. Probudili mě sluneční paprsky které mi svítili do očí. A nějaká letuška co stála nade mnou a podávala mi tác ze snídaní. Fuj, houska ze šunkou. Tu fakt nesežeru. Alespoň maj kafe. Zbytek cesty sem spal nebo si čet svojí knížku. Pak sme přistáli.
Na letišti sem si šel pro zavazadla a šel před halu, mělo tam na mě čekat auto. Ale žádný tam nebylo. Asi jim nikdo neřek že přiletim o 2 hoďky později. Dementi odjeli. Tak si zavolám taxíka. Asi po 10 minutách přijel a vystoupil tlustej řidič s knírkem. Začal něco brblat francouzsky. Jaksi mi nerozuměl že chci do Hiltnu. Cto jako neumí ani slovo anglicky? Bezradně sem na něj koukal. On mi pohled opětoval. Pak sem si všiml že ke mně míří zas ten černovlasej chlápek. ,,Dobrý den, vy neumíte francouzsky, asi ne, jinak byste tady nestál a nekoukal tak bezradně že ano?'' ,,Neumím no. Vy jo? '' ,,Jo. Kam chcete jet? Domluvím vám to'' ,,Dík moc, do Hiltnu.''
,,Já tam jedu také, mohl bych jet s vámi? '' ,,Jasně'' Nějak to domluvil s tim taxikářem, ten nám dal kufry do auta a nastoupili sme. Pak se na mě otočil: ,,Já sem Gerard Way'' ,,Frank Iero'' ,,Jstte poptvé v Paříži?''
,,Jo, sem. Klidně mi říkejte Franku.'' Usmál se na mě =). Pak sme dojeli k hotelu, vzali si kufry a šli na recepci. Dostal sem klíčky od pokoje a nějakej chlápek v červený uniformě, která byla hrozná, vzal můj kufr a táhl ho až do mího pokoje. Pokoj byl fakt krutej, obrovská manželská postel, televize, luxusní koupelna…hlavně že já to platit nebudu. Po tom co sem se vybalil atd. sem se rozhodl že bych mohl Gerardovi poděkovat za jeho pomoc a že bychom mohli jít dolů do baru se napít. Zavolal jsem na recepci ať mi daj číslo na telefon v Gerardově pokoji. Pak sem mu zavolal. ,,Ahoj, tady Frank'' ,,Ahoj, copak potřebuješ?'' ,,Jen sem se chtěl zeptat jestli bysme se nešli zajít dolů napít do baru a tak'' ,,Jo, dobrej nápad, přijď za 20 minut. Mám pokoj *** '' ,,Jo, ahoj'' ,,Ahoj''
Převlíknul jsem se. Džíny, černý triko a černá mikina. A moje conversky. Pak sem šel do koupelny. A udělal si linky na oči. Jo, občas se maluju, Jamii se to líbí, mě taky.
Pak sem už šel za Geem. Na minutu přesně sem u něj zaklepal. Otevřel mi a já na něj vteřinu jen čuměl. Měl na sobě černý úzký kalhoty, černý triko a černou bundičku. Hm…Franku! Usmál se na mě: ,,Jéé Franku, poď dál, ještě něco musim udělat.'' ,,Eh jo ahoj….'' Šel sem dovnitř . Měl o něco větší pokoj než já, výbava byla ale zhruba stejná. Sed sem si do křesla a Gerard šel ještě do koupelny a já studoval vzor na koberci. Po chvilce vyšel:,, No, deme?'' ,,Jo-o'' vstal sem a šli sme.
V baru bylo málo lidí. Přemejšlel sem, jak mě mohlo napadnout jít se ve 2 odpoledne napít do baru…,,Eh Gerarde?'' ,, No?'' ,,Nevim co mě to napadlo že se pudem napít v tendle čas…'' Gerard se rozesmal:,, Jo, taky sem o tom přemejšlel. No tak mužem jinam. Třeba se kouknout do mětsta. Teda pokud chceš.'' ,,Eh, jo okay''
Vyšli sme z hotelu na rušnou parížskou ulici. Jezdilo tam hodně aut a chodilo tam hodně lidí, přesto byl ve vzduchu klid. To v NY vážne není.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 lilek lilek | 4. prosince 2007 v 0:15 | Reagovat

good

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama