Pane, pojďme si hrát....

Pirates of the Caribbean-VI

17. listopadu 2007 v 21:29 |  Pirates of the Caribbean
Ta obrovská nestvůra, které se všichni báli, byl Bert. Nebylo to snad ani možné, že by se to z něho mohlo stát a taky nebylo možné to co se říkalo, že jediný koho poslouchá jsem já.
Všichni utichli a přestali se prát a jen zírali na to, že zrovná já jsem ten, kdo mu může poručit.
"Berte..." ale než jsem mu stačil tedy něco říct, něco jako aby třeba Hrnčířovi potopil loď nrbo tak, tak oni už stačii nepozorovaně vypadnout.

"Tak nic Berte, necháme si to na jindy." On jen přikývnul svou obrovitou hlavou a zase se ponořil do hlubin.
Pak jsem se podíval na ostatní, všichni byli dost vyjevený.
"No tak jsem ho poslal spátky, voni se stejně vrátěj a já bych si to s nima stejně chtěl vyřídit na férovku." Očividně je to nepřesvědčilo, aby přestali být vyjevený.
"Ale Gerarde víš co to znamená?" První se spamatovala Ta.
"Ne." Vážně mě nic nenapadalo co by to mohlo znamenat.
"Gerarde, jestli ty si jediný kdo mu může poručit...." A mě to začalo docházet.
"Ty jako myslíš?" Optal jsem se.
"Jo myslim, že po tobě všichni pudou a jestli tě nezabijou tak tě budou chtět využít s Crackenem, pro sebe." Měla pravdu, každýmu by se v moři hodila taková malá potvůrka.
"Co budeme dělat?" Optal se Frank.
"Musíme držet pohromadě, za každou cenu a musíme..." V tom mi skočil do řeči Frank.
"...musíme se pomstít, teda aspoň já." Jo chápal jsem ho a dokonce jsem mu to i slíbil a taky jsem se chtěl Hrnčířovi pomstít.
"Jo." Jen jsem přitakal. Ta i Tu vždycky drželi s námi, takže nebylo co řešit.
"Co budeme dělat, ale teď?" Optal jsem se.
"No já teď pudu něco uvařit." řekla Tu.
"No a já? Já pudu ke kormidlu" A obě zmizely. Jen jsem se tak podíval na Franka a on na mě.
Došli jsme na příď a sedli jsme si na palubu.
Byl krásný vlahý večer a už se začaly oběvoat první hvězdy.
"Já nechci, aby tě kuli tomu zabili." Prolomil po chvíli to ticho Frank.
"Neboj, nic se mi nestane. Ne s tebou." Asi ho to moc neuklidnilo.
"Ale já Hrnčíře a tu celou bandu znám a vím co sou zač a vím čeho jsou schopní, to co provedli tobě když si se plavil bylo jen minimum. To já je znám v plné kráse." Mluvil tiše a pomalu, z jeho hlasu bylo slyšet spousta strachu.
"No vidíš Frankie, máme výhodu, ty je znáš." Snažil jsem se ho nějak utěšit i když já sám jsem na tom nebyl o moc líp.
"Oni, ale zase znají mě a vědí, že sem jen posranej ubožák co nikdy nic nedokázal."
"To neříkej, není to pravda, pro mě si to nejlepší co jsem kdy poznal." Jenom se na mě nevěřícně podíval.
"Vážně Franku a slibuju ti eště jednou, že se pomstíme, pomsta bude sladká." A dal jsem mu jen takovou letmou pusu.
"Já jsem tak rád Gerarde, že sem tě poznal....všechno špatný je k něčemu dobrý." Řekl a obejmul mě. Já přes košili ucítil něco mokrýho, on brečel.
"Frankie, proč brečíš."
"Ze štěstí, že tě mám." Tim mě uplně dostal. Truchu jsem ho odtáhnul od svýho ramene a políbil jsem ho. Nebránil se ba naopak.
Začali jsme se líbat. Bylo to něco úžasného a bylo v tom něco víc, než jen ta touha. Byla v tom láska. Oba jsme věděli, že z toho nic víc nebude.
My si nemuseli říkat miluju tě, my to věděli.
"Ehm, kluci, ne že bych vás chtěla rušit jo, ale večeře už je hotová." Zase ta Tu, už zase ruší.
"Ne Tu, vůůůůbec nerušíš." Řekl jsem se smíchem a zvedal jsem se na nohy a Frank taky.
Došli jsme do podpalubní kuchyně, kde byla i jídelna.
"Voní to hesky, co to je?" Optal se Frank.
"Chobotnice na cibulce." Oznámila Tu.
"Aha." Hlesnul Frank a mírně zezelenal.
"Ale no tak, vždyť si řikal jak to pěkně voní, tak si to neoškliv, kdybych ti to neřekla tak to budeš lupat ani nemrkněš." Smála se Tu.
"Já jasně budu si myslet, že ty chapadla sou jen mrkev viď." Řekl ironicky Frank.
"No tak děti nehádejte se mitu. A ty Franku, když to nechceš tak si měj hlad." Rozzsoudila to Ta.
Nakonec jsme všichni usedli ke stolu a popřáli si dobrou chuť. Frank tam zápolil s jedním chapadlem, ale nakonec se mu povedlo vyhrát a kousek si uříznout. Nevypadal, že pude zvracet, tak jsem to ochutnal i já a ono to bylo vážně dobrý.
"Sem nějakej utahanej, tak si du lehnout." Řekl jsem ostatním, když jsme dojedli a odebral jsem se do kajuty, kterou jsem sdílel s Frankem.
"Dobrou." Popřáli mi heské spaní svorně.
Ležel jsem v posteli a už jsme skoro usínal, když se otevřeli dveře a někdo vešel. Myslel jsem si, že si Frank něco zapoměl, nebo, že jde spát.
Ale po chvíli mi došlo, že si ke mně lehnul. Nevadilo mi to.
"Gee, já tě nedám." Bylo jediný co řekl. Pak už mě začal líbat. Líbal mě dost vášnivě a tak jsem mu to se stejnou měrou opětoval a teď jsme věděl, že je to jiný než na palubě, že z toho má být něco víc.
"Neboj Frankie, budu s tebou napořád." Stačil jsme mu říct mezi polibky a tím jak mi rozepínal košili.
Oba už jsme měli košile dole a začalo se dostavovat jisté pnutí látkyv jistých místech našich kalhot. I ty pochvilce opustily svoje obvyklá místa a oběvila se na zemi.
"Miluju tě." Zašeptal jsem mu do ucha.
"Já tebe taky." Řekl vzrušeně a podíval se mi do očí. Došlo mi co chce...........
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama