Pane, pojďme si hrát....

Subtenant-V

3. září 2007 v 20:47 | Miki |  Subtenant
Frank
No ten záchod sem našel, vykonal jsem potřebu a šel jsem zase dolu. On se na mě koukal tak sem se na něj usmál a zámířil jsem do svýho pokoje. Při pohledu na něj sem měl takový šimrání v břiše, celkem heskej pocit, ale myslim, že nesprávnej.
Lehnul jsem si na postel a poslouchal pmtrojku. Předtím jsem ještě slyšel, že někomu volal. Pak někdo zvonil. Domyslel jsem si, že to bude jeho kámoš.
Pak se začali dokonce hádat, teda myslim, protože Gerard na toho někoho pěkně hulákál a já to slyšel i přes, na plný prdy puštěnou, mptrojku.
Pak už sem to rači nevnímal a pročítal jsem naviny a sháněl si práci.
Za takovou hodinu u mě někdo zaklepal. Otevřel jsem a sátl tam on, Gerard. Ani nevím proč, ale musel jsem se na něho usmát, vypadal, že ho to celkem vzalo. Omluvil jsem se mu za to, že jsem poslouchal a tak, že jsem ho nejspíš neslyšel a optal sem se co se stalo.
"Pojď se mnou." Vyzval mě a tak sem s ním šel do obýváku, tam byli dva kluci, jeden takovej neupravovanej, měl dlouhý černý vlasy trochu strniště, ale jinak sympatickej a ten druhej byl hubenej, brejlatej a já v něm poznal toho herce z toho prdlýho seriálu. Nějak mi ale přišlo, že musí bejt s Gerardem příbuznej.
"Ahoj" Vykoktal jsem ze sebe pozdrav a ti dva mě svorně na oplátku taky pozdravili.
"No tak co se děje?" Sem se konečně zeptal a cejtil jsem jak červenám.
"Ty si prej Frank jo?" Optal se mě ten brejlatej kluk a já jen přikývnul.
"Nechceš s náma na párty, potřebujem co nejvíc lidí, příjdou …." Navrhnul mi zase ten brejloun. Mě to dost potěšilo, protože mi došlo, že tam určitě bude i Gerard. Ani nevím proč mi na tom tak záleželo, když on byl na mě docela hnusnej a navíc toho brejlouna nenechal ani domluvit.
Pak mu řek něco ve smyslu jestli nechce aby tam chodil tak aby pokračoval. Čekali na to co já. Já jsem chtěla, ale bylo mi to celkem blbý a trapný, takle se někam vtírat, pak sem se na chviličku kouknul na Gerard a bylo rozhodnuto.
"Jestli to nebude vadit, tak já pudu." Souhlasil jsem a nejspíš se mi to jen zdálo, ale přišlo mi prostě jako kdyby se Gerardovi ulevilo.
Potom se ještě dohodlo kdy a kde a Ten brejloun odešel a za chvíli i ten druhej kluk. Zůstal jsem sám s Gerardem.
"Hele, Gerarde, kdo to byl? Teda, že sem tak zvědavej. Víš ten v brejlích mi přišel jako ten herec. Víš né." Optal jsem se po chvilce mlčení, on se na mě podíval a já nedokázal z jeho pohledu vyčíst to jestli by mě chtěl zabít, nebo znásilnit. Zvláštní pohled to byl.
"Ten brejlatej, je můj bratr Mikey, úžasnej chlapeček, kterýho mi matka fůrt předhazuje a jo máš pravdu je z toho trapnýho seriálu. A ten druhej je můj nej kámoš Bert." Řekl mi to odměřeně a chladně, já koukal do země, ale když jsem vzhlídnul v jeho očích sem ten chlad a odstup neviděl, nebo jsem ho tam aspoň nechtěl vidět.
Vrátil jsem se, ale rači do svýho pokoje a pokračoval v té činnosti ve které jsem skončil.
Možná jsem usul, nevím, ale za nějakou dobu mi znovu někdo klepal na dveře. Rychle jsem se zvednu a otevřel, znovu to byl Gerard. Vypadal nejmíň na to, že ho nesnáší celej svět a von ho za to chce zabít. Šel z něj strach.
"Přišla moje matka a chce se s tebou seznámit." Vypravil ze sebe znechuceně a otočil se a zamířil spátky. Tak sem teda šel za ním do obýváku a tam už seděla jeho matka a na stole byly tři kafe.
"Ahoj zlatíčko, tak jak se máš. Když už tu budeme společně bydlet, měli bychom se seznámit." Bože ta byla tak nepřirozeně sladká a milá, fuj. Ani jsem se nedivil gerardovu znechucenýmu výrazu. Co sem ale moch dělat. Jen si dřepnout a čekat na dotěrný otázky.
"Ale jo de to....Máte to tu moc heský." nevěděl jsem co říct. Za to vona jo.
"Ná tak já se představím. Jsem Dona a máma tady Gerardka...." Při tom jak zdrobnila jeho jméno sem uviděl nénávistný pohled co na ni seslal.
"Kurva mami. Už sem snad dost starej na to abys mi přestala takle řikat." Vyštěkl na ni nasupeně.
"Ale broučku, pro mě budeš vždycky ta malá milovaná prdelka." Z tý ženský se mi začala dělat husina i v konečníku. Gerard už nic neříkal a zíral někam do prázdna.
"Já sem Frank, je mi 17. Právě sem dodělal střední školu a konečně se jakž takž postavil na vlastní nohy." Řekl jsem první věci co mě napadly. Tedle rozhovor mi přišel úděsnej.
"A teď ty Gerarde" Povzbudivě se podívala na svého syna.
"Sem Gerard je mi 22 a studuju výtvarnou universitu. Šmitec." Vypadalo, že mluví k váze na stole. Pak se sebral a odešel na schodech ještě něco zamumlal jako že si de kreslit a zmizel. Byl jsem tam sám, jenom s ní. Po chvilce trapnýho ticha jsem se prátáhl.
"Víte nechci vás nějak urazit, ale jsem děsně unavenej a tak si jdu brzo lehnout a navíc musím se připravit na zítřek." bylo sice devět večer, ale já už rači mizel. "Tak dobrou noc broučku." Už mě tím začínala srát. Překousnul jsem to a chabě se na ni usmál.
Ve svým pokoji jsem zalezl do postele a za chvíli jsem usnul.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 xD xD | 4. října 2008 v 11:55 | Reagovat

hehe prej Gerardka xDxDxD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama