Pane, pojďme si hrát....

Exchange-VI

28. září 2007 v 21:26 | Miki |  Exchange
a tu je slibovaný pokráčko, važte si toho škola mě ubíjí a já tak nemůžu tolik psát, ale teď to volno musim využít......Brzy už to začne:P
Frankie
probudil jsem se a v první chvíli jsem si myslel, že to byl jen zlý sen, ale omyl! Ležel jsem na tvrdém gauči, byl jsem u Heleny.
Došel jsem do kuchyně a tam byl lístek na který byl od Heleny a stálo na něm, že je v práci. Pomyslel jsem si že je opravdu chudák a že a to jak mi pomáhá jí ty studia musím zaplatit. Ale jak, když teď nemám ani na chleba.
Jediný cenny co jsem měl byly hodinky, pravý švícarský. Musel jsem chtě nechtě je jít prodat.
Vyšel jsem z domu a procházel tou zapadlou čtvrtí, kde bylo spousta bezdomovců a mě začal sužovat pocit, jak sem mohl předtím, tak slepě žít a tvrdit o těch lidech takové věci. Teď jsem byl na tom jako oni a chápal jsem je.
Prootže jsem neměl žádný peníze, musel jsem jít do zastavárny pěšky. Když jsem tam dorazil bylo v krámě prázdno.
"Brý den, bych chtěl prodat tyhle hodinky." Řekl jsem prodavači a ukázal mu to jediné co mi zbylo a to čeho jsem se chtěl zbavit.
"Ukaž...eště mě vod toho pálej prsty." Řekl ten chlap, on si snad myslel, že jsou kradený.
"Ale ty sou moje, já je neukrad, je to čistá švícarská práce."
"Hele to mě nezajímá dostaneš za to padesát dolarů a buť rád." Při představě kolik mě stáli původně se mi zatočila hlava, ale nakonec jsem souhlasil.
"Tak to sem dejte." Napřáhl jsem ruku s hodinkama a on mi podal peníze.
Na cestu spátky jsem si zastavil taxík. Asi v půli cesty jsme zastavili na semaforu a já se podíval z okna. V tu ránu jsem měl šok. Byla tam moje limuzína s mým řidičem a v tom autě seděl ten chlap co do mě tehdy to ráno vrazil.
Vytřeštil jsem na něj oči a on mě taky viděl, jen si mě se zájmem prohlížel. Otevřel jsem okno vyklonil se z něj a začal na něho huláka. Bylo pozdě, limuzína už byla dost daleko a já se radší zase normálně usadil.
Když jsem dorazil k Heleně, ještě nebyla doma, bylo mi mizerně a na nic.
Dlouho jsem přemýšlel až jsem vymyslel plán. Zítra je Štědrý Den a vždy se koná večírek se samými vlivnými lidmi, já tam vždycky patřil, takže tenhle chlap tam jistě bude místo mě. Měl jsem i nějaké peníze a v téhle čtvrti jistě seženu vče co budu potřebovat.
Promýšlel jsem ještě svůj plán, když asi v sedum přišla Helena, udělala nám večeři a pořád mě optimisticky povzbuzovala. Pak jsem raději šel spát a zdálo se mi o tom chlapovi, byl to zvláštní sen, v tom snu to nebylo, že bych ho nenáviděl spíš naopak.
S trhnutím jsem se probudil a zjistil jsem, že je devět ráno. Musel jsem si jít opatřit potřebné věci.
Nejdřív jsem šel za místním deelerem, abych sehnal nějaký drogy a stříkačky.
"Tak co bys chtěl mladej?" Optal se mě ten překupník a mě bylo jasný že si myslí že je to pro mě.
"No, heroin a nějaký prášky, to je jedno jaký, jo a jehly." Mluvil jsem dost zbrkle, ale on mi asi rozuměl.
"No jo, na každýho to jednou spadne." Pronesl jen tak mimo chodem a dal mi ty věci, já mu zaplatil a odešel jsem.
A teď jsem musel jít tam, kde jsem prve prodal hodinky, prootže tam prodávali i zbraně, když jsem tam došel, ten chlap mě poznal, ale na nic se nevyptával prostě mi prodal jednu pistoli a já rychle vypadnul.
Pak zbývolo už jen to nejnutnější. V parku jsem si vytypoval jednoho Santu a zmlátil jsem ho, protože dobrovolně mi ten oblek dát nechtěl. Ten oblek byl docela špinavý, ale mě už to nevadilo, prostě jsem si ho obléknul a bloumal po městě jako spousta dalších Santů.
Vždy kolem sedmý začínal ten večírek a tak já jsem tam vyrazil. Vždycky tam bylo pár Santů a tak jsem se tam bez broblémů dostal.
Všude bylo moc lidí a toho parchanta, co mi zabral místo sem neviděl. Šmejdil jsem a mezi tím jsem sem tam něco smědl a vypil.
Pak jsem ho uviděl, vycházel z mojí kanceláře a doprovázeli ho oba moji bývalý zaměstnavatelé. Mířili si to ke stolu, kde sedávají jen ti nejváženější, proto jsem musel využít situaci.
Nepozorovaně jsem vklouznul do pracovny a mířil jsem si to ke stolu, vytáhnul jsem zásuvku a nasypal jsem tam ty prášky a heroin a dokonce ty stříkačky.
Teď jsem se chtěl jít vydat pro ostatní, aby se přesvědčili co je to za hajzla a že má ve stole drogy. V tom se, ale dveře otevřeli a v nich stál ten parchant a civěl na mě.
"Co tu děláš a co tu chceš?" Vyhrknul na mě a v při tom tam už došli i Justin a Milan.
"Podivej Justine i ty Milane, on má ve stole drogy a stříkačky." Vykřikl jsem výtězoslavně, mimo to měl sem v soběuž dost alkoholu.
"Vidíte co to říká za nesmysly a navíc já se ojím jehel. Ochranka."Promluvil ten šmejd k těm dvěma zrádcům a ke mně si to šinuli už dva securiťáci.
Musel jsem jednat, znovu do vězení jsem nechtěl. Vytáhl jsem pistoli a mířil jsem s ní přímo na toho bastarda. Chtěl jsem dokonce vystřelit, ale nešloto, podíval se na mě těma jeho zelenýma očima a já jsem věděl, že bych to neudělal. Všichni ostatní si ale mysleli, že ano a tak mě nechali vyběhnout na ulici.
Zase se na mě valily ty hnusný představy a vzpomínky na to jak to bylo krásný, musel jsem pryč, pryč z tohodle světa.
Už dost podnapile jsem si to vrávoral k Heleně domů a potkal jsem spícího bezdomovce, měl tam skoro plnou flašku vodky, neváhal jsem a vzal jsem mu ji.
Skoro celou jsem ji vypil a jen ¨díky mému štěstí jsem trefil k Heleně do bytu. Ta při zdobení stromku, mě vesele pozdravila asi si nevšimla co se mnou je.
Bylo mi to jedno, došel jsem do koupelny a nam jsem se sesunul do vany, z kapsy sem vytáhnul nějaký prášky co jsem mu tam nedal a všechny jsem jse spolykal a zapil vodkou.
Pak sem uslyšel jako by někdo přišel a to je to poslední, pak jen tma a ticho.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 plceeek plceeek | Web | 30. září 2007 v 14:55 | Reagovat

hey..to s tou kanceláří jaq mu tam dal do šuplíku ty prášky  a taq to bylo w jednom filmu..žejoo? xDD jinaq dobrý

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama