Pane, pojďme si hrát....

Za všechno můžeš TY! -Psychopat

31. srpna 2007 v 20:57 | Miki |  Za všechno můžeš TY!
Čas hesky plynul a ti dva si spolu užívali života jak jen to šlo.
Jednou Gerard čekal doma na Feeho, který měl už dvě hodiny spoždění, bylo mu to zvláštní, protože on chodil vždy v čas. Řekl si že počká maximálně hodinu a pak se pude podivat do nějakých těch putik. Prozatím si zapnul televizi, Kde právě reportér oznamoval tragickou zprávu.
"Dnes v půl osmé večer, byl brutálně zavražděn dvaadvacetiletý muž, kterého můžete právě vidět na obrazovce." Dořekl reportér a Gerard se v tu chvíli zazíral na obrazovku a myslel, že mu asi praskne hlava a že se mu roozskočí sdrce, na obrazovce právě ukazalí Frankovu fotku z řidičáku.
Reportér pokračoval dál. "Vrah byl nalezen na místě činu a podle soudního psychologa, se došlo k záveru, že není psychicky v pořádku a tudíš neodpovídá za své činny. Vrah dále u sebe neměl žádné doklady a proto ho můžete vidět a kdo by ho snad znal, tak porsíme, abyste ho identifikovali." a Na obrazovce se ukázalo pár záběru. Gerard stále v mdlobách teď spatřil vraha své lásky. Tohle byl pro něj v zápětí druhý strašný šok, byl to jeho bratr Mikey.
Když se po deseti minutách aspoň trochu vzpamatoval, ihnet jel na policeiní stanici.
Došel tak a hned se ho někdo optal." Co tu chcete??"
"Já já... sem tu kvůli tý identifikaci frankieho vraha....."vykoktal ze sebe nakonec.
"Dobrá, tak pojďte se mnou" Gerard bezeslova vyrazil.
"Znal jste oběť??" Optal se ho po chvilce policajt.
"ano,jsem jeho přítel, teda vlastně, byl jsem" a konečně mu začlo dotejkat, že už ho nikdy neuvidí, že ho nikdy neobejme, že už nikdy nic. Konečně mu plně došlo co se stalo. V tu chvíli ho začli pálit slzy v očích, policajt si toho všimnul a asi mu došlo, že to nebyli jen kamarádi.
"Vy ste jako to?" optal se velice ´taktně´ policajt.
Gerard to už nevydržel a začly mu potichu stékat proudy slz po tvářích. Po chvilce hlesnul " Jo".
Policajt se pro sebe uchechtnul, ale Gee to i tak viděl, vhnalo mu to další vlnu slz do očí.
"Počkejte tady" řekl policajt a Gee v jeho hlase slyšel to opovržení, v téhle chvíli mu to bylo ale srdečně u prdele.
Asi po deseti minutách, které se Gerardovi zdáli aspoň jako deset let, si ho zavolali do místnosti, která vypadala nejspíš jako ta ve které probíhají výslechy.
"Takže pane.." řekl jiný policajt s otazníkem.
"Way" hlesl tiše Gee.
"Takže pane Wayi, vy jste přišel ohledně vraha pana Iera, aby ste nám pověděl kdo to je, je to tak?"
"Ano"
"Takže kdo to je?" Naléhal policajt
"M-m-mmůj bratr...Mikey Way"Vykoktal dosti nesrozumitelně.
"O tak to je mi líto" řekl lhostejně policajt. " a ještě jedna otázka, vy jste znal oběť?"
"Ano, byl to m-můj pppříte.." nedořekl a propadl v pláč.
V tom se ten druhej policajt, který to věděl nahnul k tomu vyslíchajcímu a pověděl mu to, oba se pak tiše chichotali.
Gerardovi to bylo jedno, když se trošku uklidnil, policajt pokračoval. "A když znáte oba dva, mohl byste možná vědět motiv."
" ne nic mě nenapadá" v duchu si vzpoměl na ten úlet co se mu přihodil asi před půl rokem.
"Nesnášeli se snad nebo tak něco?"
"Ne já nevím, oni se totiž neznali a já se svým pratrem už půl roku neudržuju kontakt." vysvětlil jim Gee.
"No dobře aspoň troch jste nám pomohl pane Wayi. Děkujeme, teď můžete jít."
"Možná kdyby ste mě nechali si se svým bratrem promluvit třeba bych na něco přišel....Mám na to právo s ním mluvit."
"ano to máte, pochybuju, že něco zjistíte, ale budiš." řekl výsměšně policajt.
Přece jen, ale Geeho dovedli k cele která sloužila pro vězně kteří byli pod dohledem psychiatra.
"Ahoj" řekl Gee a ucítil v sobě nával nenávisti vzteku a dokonce i lítosti, když se podíval do prázdných bratrových očí s dosti šíleným výrazem, který měl ostatně v celé své tváři
"Ahoj Gee" řekl Mikey a při tom se děsivě smál a vypadal jako opravdový šílenec. Gerard na něj jen zíral a nevěděl co dělat, nebo říct. Mikey mu to usnadnil pokračoval sám.
"Víš proč sem to udělal Gerarde?" dál řikal tím svým šíleným hlasem a nepřestával se smát. Gee jen zakroutil hlavou jako že neví.
"Já ti to povim Gee...Já tě tě miloval a miluju a nehodlal sem se koukat, jak mi tě ten skrček krade a ničí" a dál se u toho smál a houpal se dopředu a dozadu.
"Já..já myslel že to byl jen úlet" řekl na to bezmocně Gerard.
"A proto si mi napsal, že mě miluješ?? Lhal si mi teda? To není heské...Pak ses dal dohromady s tím skrčkem a mě nechal na pospas a bylo ti jedno, že mi to trhá srdce. Musel sem něco udělat Gee" dál mluvil s tím zvláštním šíleným tónem a nepřestával se smát. Začal se dokonce tak smát, že k němu doběhli dva zřízenci a nasadili mu svězací kazajku a píchli uklidňujcí sedativa.
"Pane wayi, myslím, že už to nebude mít cenu, jděte domů" pronesl do ticha,které občac prořízl jen Mikeyho, teď už skoro neslyšný smích, jeden z psychiatrů co se o Mikeyho starali.
Gerard bezeslov odešel.
Domů šel pěšky, potřeboval se projít. Sice byla už tma a chladno, ale jemu to bylo jedno a sednul si na jednu lavičku v opuštěném parku...
Nejspíš tam na chvíli usnul, protože když rozlepil oči, tak se rozednívalo. Nasraloho, že neumrznul a se vstekem šel domu.
Doma byl klid, ticho, prázdno, už tam nebyli ti dva zamilovaný a nehřáli se společně v posteli pod jednou dekou. Byla tam jenom tma a zima. Gerard došel ke skříni a otevřel ji, když uviděl Frankovo oblečení, vhnalo mu to další pálivé slzy do očí, raději je zavřel a po paměti našel co hledal. Sednul si na postel a na jeden ráz vypil snad půlku flašky vodky.
Bylo to tak, kdysi Gerard pil, ale pak měl něco, kvůli čemu přestal, teď to ztratil.
Opil se do němoty a usnul hlubokým spánkem. Spal snad čtyři hodiny, než ho neprobudil drnčivý zvuk zvonku. Ten zvuk se mu zavrtával hluboko do hlavy, která ho tak ukrutně bolela.
Nakonec se donutil vstát a jít otevřít. Další šok v tak krátkém okamžiku, i když tohle ho mohlo napadnout.
Ve dveřích stála jeho matka. Z jejího výrazu ve tváři se nedalo vyčíst jestli ho chce zabít, nebo se mu rozbrečet na rameni. Gerard ji nakonec vzal domů a gestem ji naznačil, aby si sedla.
Po chvilce mlčení řekla odměřeným tónem " Upřímnou soustrast"
" Děkuju...mami" řekl ostýchavě Gerard, věděl totiž, že ho jeho matka zavrhla po tom co se stalo.
" Za všechno můžeš TY!!!!!" po dálších dvou minutách se takhle rozkřičela. Gerard jen zaraženě zíral a nechal ji hulákat dál.
"Můžeš za to, že se Mikey zbláznil, měl z tebe trauma a zcvoknul se..." dál hulákala.
"Ale...." chtěl jí říct to, že to bylo kvůli tomu že ho jeho mladší bratr miloval a né znějakého traumatu.
" Nech mě sakra domluvit" Gee už ani nepípnul a ona pokračovala.
"To kvůli tobě umřel tem tvůj teplej kamarádíček, to kvůli TABĚ je z Mikeyho vrah" řvala, že to musel slyšet celej barák.
" To kvůli TOBĚ..." Gerard zapřemýšlel co ještě se stalo, ale na nic nepřišel, jeho matka mu to ale hned v zápětí řekla.
"....se Lili oběsila" v Gerardovi hrklo, přece jen spolu kdysi něco měli, ale nevěřil tomu, žeby ona zrovna ona kvůli němu spáchala sebevraždu.
" No nemysli si že to udělala z nenaplněný lásky k tobě" podotkla paní Wayová, jako kdyby mu četla myšlenky. " Ona se zamilovala do Mikeyho a vypadalo to že on do ní a já byla šťastná, ale pak se Mikey začal měnit a stalo se to co se stalo a dnes ráno ji našli obješenou s dopisem na vysvětlenou a na rozloučenou. Nezapoměla ani na tebe, napsala, že jestli to bude možný, bude tě chdit strašit." Dořekla mu všechno a u poslední věty se dokoce usmívala. Pak se zvedla a odešla ve dveřích ještě zavolala " Sbohem" a zabouchla za sebou dveře.
Gerard zostal nehnutě sedět a přemýšlet nad tím co mu řekla, začalo ho hryzat svedomí a takové ty zvláštní myšlenky, že za to doopravdy může on.......
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 sweetsky sweetsky | 22. prosince 2007 v 13:18 | Reagovat

néééé cos to udělala:(((

2 :'( :'( | 3. října 2008 v 21:58 | Reagovat

chudáák :'(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama